Ostrov Brač patří mezi nejoblíbenější místa, kam každoročně směřují (nejen) němečtí turisté. Rádi se sem vracejí pro krásné pobřeží, přátelské obyvatele a surfaři také kvůli dobrému větru.
"Tati, kdy už tam budeme? Já musím na záchod!" To jsou vlastně ty poslední vzpomínky, které na cestu na dovolenou z Vídně do Chorvatska mám.
Jak muselo tenkrát tohle moje mručení mé rodiče nervovat?
Během času jsem toho už zanechal. V každém případě si už žádný z mých spolujezdců nestěžuje, když se po delší době zase jednou vydáváme na cestu z Vídně přes Záhřeb a Karlovac na Brač. Dokonce zajížďku ke slavným Plitvicka-vodopádům přijímám bez reptání.Jedeme přímo prostředkem zase mírumilovného, ale válkou poznamenaného území Chorvatska. Stále ještě vykazuje mnoho domů stopy těžké střelby. Míra zničení vybombardovaných domů člověka děsí.
Přesto ale často už stojí hned vedle nový obytný dům. Nová výstavba je všude v plném proudu a obyvatelům se vrátil úsměv do tváře.
Vlastně už samy Plitvicka-vodopády stojí za cestování do Chorvatska - tyrkysová jezera, která jsou propojena nesčetnými velkými i malými vodopády.
Tady by člověk nejraděj spontánně s párem horských bot poskočil a vyrazil.
My jsme si ovšem jen trochu prošlápli nohy a vydali se dál na cestu směrem Split. Tam jsme právě ještě včas stihli poslední převoz na Brač.
Pouze jednu hodinu potřebuje parník na přejezd. Na molu už čeká náš přítel Toni. Toni vlastní jednu z windsurfingových škol na Brači. A přestože jsme po tomto dlouhém dni vlastně už chtěli jen padnout do postele, nedá nám Toni žádnou šanci: Jak je to v Chorvatsku obvyklé, jsme hned představeni celé rodině a nesmíme na spaní ani pomyslet aniž bychom nebyli pohoštěni.
Dolce Vita v Chorvatsku
Následujícího rána jsme vyzvedli v přístavu Supetas našeho přítele Chrise. K ranní kávě usedáme v jednom z těch malých barů v přístavu.
Působivost přístavní promenády mi nějakým způsobem připomíná Itálii.
A přestože už je vlastně po sezóně je toto městečko turisty hojně navštěvováno.
V teplém ranním sluníčku se dáváme do řeči se starším domorodcem.
V průběhu našeho rozhovoru nám uděluje lekci z dějin, která ušetří jakýkoliv pohled do cestovního průvodce. Krátký souhrn: Supertar, hlavní město ostrova Brac, se chlubí na události bohatými dějinami. Po století zanechávali různí dobyvatelé své stopy, neboť Brač byl v oblasti Jadranu strategickým dopravním uzlem pro obchod.
Kvůli výhodné poloze usilovali o ostrov Ilyrové, Římané, Francouzi, Maďaři
a Rakušané. Tomu odpovídaly stálé boje o vládu nad ostrovem.
Když byl Brač pod vládou Rakouska, byl vytvořen základ pro dnešní vzhled osad - přinejmenším těch ležících u břehů. Vladařství monarchie králů
a císařů skončilo skoro po jednom století roku 1918 a Brač byl vrácen Chorvatům a Srbům. Po druhé světové válce byl ostrov obsazen jugoslávským mnohostátem a patří dnes, po vzniku Republiky Chorvatsko, po 900 letech opět Chorvatům.
Zpátky do současnosti: Mezitím vítr zesílil a s Chrisem jsme se rozhodli přátelsky ale rozhodně tuto soukromou doučovací hodinu přerušit.Toni se žene spěšným tempem přes ostrov do Povljy na severovýchodní straně ostrova. Jako domácí ví samozřejmě co dělá. Ostrov nabízí místa pro všechny směry větru, která jsou dosažitelná v krátké době. A různých větrů je k mání více než dost. V současné době je na řadě bora, studený, často velmi prudký padající vítr hor pevniny a Povlja je jedním z nejlepších míst pro boru v Chorvatsku. Na mírné vodě se člověk prohání fjordu podobným zálivem,
na pozadí malebného městečka.
Bump-and-Jump podmínky najde člověk o něco dál, v mořské úžině mezi jen několik kilometrů vzdálenou pevninou a ostrovem samým. Bora se zrychluje přes útesy pevniny a dorazí pak velmi rovnoměrně do Povljy.
My si dopřejeme posezení ve světle zapadajícího slunce - jedno z těch,
po kterých si člověk spokojeně dopřeje plechovku piva a ještě jednou se požitkářsky zadívá na vodu. Místo nebylo zrovna přeplněno, a tak jsme se museli o vítr dělit jen se třemi místními, kteří nás také hned potom pozvali na večeři do Bolu.
Příjemné klouzání u Zlatého mysu
Bol je malé turistické městečko, nabízí ale v každém případě také podmínky pro windsurfing. Zatímco se bora na jaře a na podzim žene přes Bol směrem od pevniny, fouká v létě spolehlivá termika okolo proslaveného Zlatého mysu. Člověk vybavený plachtami okolo pěti, šesti metrů čtverečních zde najde vynikající podmínky mírných vod. Zlatý mys, chorvatsky "Zlatni Rat", vybíhá jako rovný písečný jazyk pevniny do moře. V létě je toto idylické místečko obloženo nesčetnými ctiteli slunce. Teď brzy z podzimu je Zlatni Rat liduprázdný.
Okolo tohoto význačného mysu se usadily dvě windsurfingové základny. Zatímco Big Center leží chráněn v zálivu, je Zoo-Station umístěna o něco dál
a nabízí proto velmi dobré podmínky pro lepší jezdce. Spíše netypicky pro toto roční období, zastihneme dokonce surfovatelnou termiku a využijeme jak malé vlny na návětrné straně Zlatého mysu, tak absolutně klidnou vodu v závětří.
S malým konviktem v pozadí a městečkem hned za rohem surfujeme až do večera. Později dokonce zvládneme rozproudit po sezóně ochromený noční život. V baru Pinoccio nás zkouší majitel "Graf Occhi" uvést do tajemství národního nápoje Raki. Occhi patří dohromady s Tonim k tvrdému jádru windsurfingové scény na Brači.
Příští ráno nás sužují nejhorší bolesti hlavy - naštěstí ještě není žádný vítr. Donutíme se alespoň k prozkoumání ostrova. Toni nám za jízdy vysvětluje, že hřebeny vln v zálivu Bolu vedle spolehlivé termiky obstarávají také levanta a tramontana.
Na nejvyšším místě ostrova uděláme přestávku. Vidova Gora je sice jen 779 metrů vysoká, ale útesy se svažují příkře směrem k Bolu. Zlatý mys ve sluníčku vyloženě září a naproti můžeme vidět ostrov Hvar. Skoro bychom přehlédli, že vítr už vytvořil v zátoce první zpěněné hřebeny - rychlostí větru se vydáme směrem Supetar.
Vzácný host podzimu - YUGO
V Supetaru vane skutečně lehký yugo, východní vitr, který zrychluje v mořské úžině mezi ostrovem Brač a pevninou. V tomto kanálu křižujeme s většími plachtami sem a tam, za námi kulisy Supetaru s Rosandic mausoleem. V přístavu Supetar si dopřejeme poslední porci ražniči
a nastupujeme trochu lítostivě na trajekt k pevnině.
Brač, a především přátelští lidé na ostrově, nás tak nadchli, že Tonimu hrozíme naší příští návštěvou - u příležitosti jeho Freestyle na jaře přijedeme zaručeně znovu. A já určitě už nebudu v autě reptat.
Informace o Ostrově Brač:
PŘÍJEZD/UBYTOVÁNÍ:
Z Mnichova přes Triest je to do Splitu 836 km. Odtud je potřeba sotva hodinu cesty trajektem do Supetaru na ostrově Brač. Hotely, apartmány a privátní ubytování jsou k dispozici ve všech cenových skupinách. Nejlepší informace o Supetaru získá člověk u turistické informační kanceláře: +385/21/630 551. V Bolu je nejlepší se obrátit na turistickou kancelář: +385/21/635 638.
Nebo E-mail: tzo-bol@st.tel.hr. Internet: www.bol.hr.
VÍTR / SPOTY:
Bol (1): Freeride- a Freestyle-spot, který těží především z letního teplého proudění. Fouká od května do září, za dobrého počasí denně od poledne maximálně 5 Bft.
Povlja (2): Za bory jsou zde k dispozici mírné vlnové podmínky. Bora může ovšem být i velmi silná, především v zimě. I v létě se může bora vyskytnout, pak ale hlavně po ránu.
Supertar (3): Toto přístavní městečko využívá především v zimě yugo. Tento východní vítr vzniká většinou pomalu během několika dní, dosahuje částečně vrchních šesti stupňů Beauforta a tlačí před sebou dlouhou vlnu.
Milna (4): Dobrý Freeride-/Freestyle-spot pro řídce se vyskytující tramontana, který může velmi náhle zesilovat.
ZOO Station/Toni Bulic. E-mail: zoo-station@net.hr, www.zoo-station-windsurfing.com. Tel: 00385/91/5361 369. Fax: +385/21/630 537.
Bol Bic Center, E-Mail: ivica.dolenc@st.tel.hr, www.globe-sport.com/windsurfing.
Orca Sport Oxbow windsurfing academy. E-mail: orca@orca-sport.com, www.orca-sport.com.
Na středoevropské podmínky je tento region, zvlášt co se týče ubytování
a restaurací na velmi příznivé cenové úovni.
2. května 2002
Ze Surf Magazinu přeložila Iva Janečková
Foto: Surf Magazin
