Posílám pár postřehů z letošní Havaje.

Tentokrát jsem byl surfovat přes Vánoce, což je na Maui ne úplně jisté období pro windsurfing, resp. wave sailing. Vánoční svátky naopak mají tu výhodu, že když si uděláte volno týden před Vánocema (kdy už se v práci stejně už nic nedělá a jsou jen večírky) a vrátíte se týden po Silvestru (kdy se naopak ještě nic nedělá), pak máte skoro 4 týdny na to, abyste se hezky v teple věnovali windsurfingu.

Teplota se na Havaji skoro nemění a je celoročně mezi 22 a 27 stupňů. Voda je na tom podobně, takže stačí šortky a lycrové triko (proti spálení), maximálně (pro zimomřivé) krátký neopren (ten se může hodit i třeba na delší šnorchlování).

S teplotou tedy problém nebude, jinak to může být s větrem a vlnami. Obecně se tvrdí, že v létě je vítr, v zimě vlny a pokud chcete obojí, pak je nejlepší jezdit na jaře, nebo na podzim. Nic se ovšem nedá zaručit, což se ukázalo i tentokrát. Vlny až na pár vyjímek byly maximálně 3-4 metry vysoké a větru bylo celkem dost. Nevýhodou bylo, že směr větru nebyl zrovna ideální.

Nejlepší podmínky jsou, když foukají trade winds, což je vítr ze severovýchodu, tedy na klasických spotech jako je Hookipa, Spreckelsville a Kanaha je to lehounce on shore, ale vlastně skoro side shore. Vítr jde hezky zprava a vlny přesně kolmo na břeh. Teď nám většinou foukalo z jihovýchodu, což je spíš side off shore.

Vítr se sice během dne podle břehu většinou vytvaroval a nakonec foukal skoro side shore, ale to až kolem jedné hodiny odpoledne. Díky tomu byl ale vítr hodně poryvový. Čím dál jste byli od břehu, tím silnější a stálejší vítr byl. Kolikrát bylo proto obtížnější odjet od břehu (a pak se vrátit), ale venku na reefu už to bylo OK. Nejlepší podmínky tak většinou byly odpoledne na Hookipě, kde větru nestojí v cestě stromy. Ovšem díky tomu, že reef je na Hookipě jen kousek od břehu a vítr je tím pádem nejvíce poryvový, se občas stalo, že jste vyrazili od břehu s pěkným poryvem, ale těsně před místem, kde se lámou vlny to úplně chcíplo a pak byl prostě mazec.

Bylo i pár dní s ideálními podmínkami, ale většinou se opakoval výše popsaný scénář. K mému překvapení bylo většinou i hodně dobré ježdění na Spreckelsville, kde jsem v předchozích letech moc dobré podmínky nezažil. Sprecks je spíše spot, kde jsou kratší ostré vlny, na kterých se výborně skáče a u břehu je dost místa s rovnou hladinou na freestyle a na učení. Tentokrát tu však často byly i krásné dlouhé vlny na wave. Prostě hezká a hodně pomalá vlna tak maximálně kolem 2 metrů.

Na Kanaze bylo naopak oproti předchozím zkušenostem na spodním reefu vítr dost poryvový a celkem malá vlna (i když to jí nezabránilo aby mi jednou zlomila klacek), tak do 3 metrů, ale většinou jen kolem dvou. Na horním reefu byl vítr celkem fajn, ale ve vlnách aby se čert vyznal. Byly sice větší, ale chodily ze všech stran a nebylo jednoduché se do toho správně trefit. U břehu bylo většinou hodně málo větru, takže zvolit správný cajk a vybrodit od břehu bylo dost těžký a Kanaha, která je normálně ideálním místem na učení, nebyla zrovna přívětivá.

Na druhou stranu ostrova do Kihei nemělo ani cenu jezdit, protože tam vítr při tomhle směru téměř nefouká. Aby to tam fungovalo, musí foukat sever.

Nevím, jak moc bylo letošní počasí typické pro tuto roční dobu. Místní tvrdili, že moc ne... Jezdili jsme asi polovinu dní, co jsme tam byli (což je víceméně standard – když nefouká, tek je vždycky co dělat – surfing, šnorchlování, potápění, velryby, sopky, vodopády – nuda prostě nebývá i když se nejezdí), jen byla nevýhoda, že vítr přicházel ke břehu až odpoledne. Z předchozích let jsem byl zvyklý, že na vodu se jde v 11, pak je tak dvouhodinová session, pak čas na obídek a od tří se jezdí dokud vydržíš, nebo do tmy. Teď se i dříve stmívalo (kousek před šestou), takže člověk většinou vyrazil na vodu mezi jednou a druhou odpoledne a dal si pěknou nálož dokud vydržel (maximálně s krátkou pauzičkou).

Na rozdíl od předchozích let, jsem si s sebou letos nebral hračky, protože aerolinky se úplně zbláznily a nevědí, co si za to říct. Trochu s obavami jsem se rozhod, že si věci půjčím. Na Havaji je spousta půjčoven, kde si můžete materiál půjčit a asi není problém řešit to až na místě. Já jsem ale nechtěl riskovat, že nebude k dispozici kvalitní materiál (jsem rozmazlený svým Evem 80 od Starboardu a S-1 Severne) a začal jsem shánět přes internet. Nakonec jsem se dohodl s Mattem Pritchardem www.gaastra.com, který (kromě toho že je trojnásobným mistrem světa) je v USA dealerem pro značku Tabou a Gaastra.

Matt byl velice vstřícný už při komunikaci přes internet a nakonec jsme si k půjčení jeho hraček přibrali i bydlení u něj doma. Standardně si v půjčovnách půjčíte set (1 prkno a 2 plachty) za 270 – 300 USD/týden. Matt tvrdil, že u něj budeme mít lepší servis a že se nemusíme bát, že se o nás dobře postará. Skočil jsem mu na to a musím přiznat, že jsem dobře udělal. Matt normálně účtuje 300 USD/týden/set, ale jeli jsme skoro na měsíc, tak šel s cenou celkem slušně dolů – ale to vše je pak vždy na dohodě.

Bydlení většinou stojí cca 40-50 USD/os/noc. Samozřejmě záleží na místě a počtu lidí, nicméně pod 30 se asi nedostanete. Podobně to bylo u Matta.

Kromě výborného bydlení v Haiku (místo, kde žije windsurfingová komunita), které leží cca 10 min. autem od Hookipy, jsme měli k dispozici nové modely prken Tabou a plachet Gaastra Manic. Vše ve výborném stavu. Z šesti plachet jsem dokonce dvě vybaloval fungl nové, a ostatní byly jen po testu, takže úplně luxuxsní plachty. Samozřejmostí byly 100% carbonové RDM stěžně, carbonová ráhna a nebyl problém cokoliv vyměnit, když jsem třeba chtěl vyzkoušet jiné prkno atp. Byli jsme dohodnuti na 2 prknech a 4 plachtách (pro 2 lidi) a nakonec jsme celou dobu měli 3 prkna a 6 plachet a to vše za stejnou cenu.

Pokud se na Havaj chystáte a nechcete řešit problémy, zkuste se na něj obrátit jak s půjčením hraček, tak s bydlením. Kontakt najdete na www.pritchardwindsurfing.com.

Co se týká půjčení auta, pak dobře fungují www.mauivans.com. Auta mají zharádky pro surfy a půjčí vám i popruhy na přivázání, křesílka na pláž, chladicí boxy atp.

Letenky z Prahy většinou nejvýhodněji vycházejí s Deltou. "Mapu" Maui najdete na Google Earth, předpověď na windguru (to místní hodně používají a funguje velice dobře – jen počítejte, že když bude ukazovat 7 m/s SV, tak už stačí pětka plachta a 80 l prkno) a pokud se chcete mrknout, jak zrovna fouká na Kanaze, pak je pěkná web camera na www.mauiwindcam.com. Nejčastěji používané hračky pro 80 kg wave ridera budou plachty 4,7 až 5,3 a prkno kolem 80 l. Opravdu jen výjimečně je to na 4,2 a větší než 5,7 taky nebudete potřebovat.

Maui je daleko, ale je to super místo, které stojí za to vyzkoušet. Nejdražší jsou letenky (cca 30.000,- Kč) a nikdy není jistota větru, takže to chce jet trochu na delší dobu, nejlépe tak 3 týdny a více.

Ale když už jste na místě, tak se to dá cenově zkousnout. Pokud pojedete ve dvou a více lidech (kvůli nákladům na auto a na bydlení) a budete se trochu krotit, pak týden vyjde přibližně na 15.000,-Kč/osobu se vším všudy (jídlo, pití, auto, benzín, bydlení, půjčení hraček atd.). A za ty prachy určitě uvidíte i některé z nejlepších světových riderů přímo v akci na Hookipě :).

Pro představu přikládám pár fotek..

Aloha