Čím blíže, tím lépe
Marc A. Lefebvre

použité materiály od autorů: Marc Lefebvre, Peter Murdoch - Ocean Dynamics Hawaii, Tom von Alten, Windsurfing magazine, Sailboarder magazine.
Kompilaci pro windsurfing.cz připravil: Petr Fryš
(všechna práva vyhrazena)

Takže: byl jsi v akci celý den, řádil jsi ve vodě a vítr byl sqělý. Najednou se trochu připozdilo a ty začínáš myslet na návrat domů. No a teprve teď zpozoruješ, že jsi pěkný kus po větru od místa, kde jsi chtěl být, no a proto pravděpodobně přemýšlíš, jestli nebude nejlehčí "vystoupat" to po pláži. No, jestli pospícháš, máš pravděpodobně pravdu, ale k čemu to? Surfuješ přece proto, že rád plachtíš, tak zpátky doplachti.

Nejdůležitější věcí je udržovat takovou rychlost, aby ti to dobře klouzalo; je daleko těžší (a je méně zábavné) rvát to proti větru. Musíš proto sice co nejvíce vyostřit proti větru, ale stále ovládat své prkno. To často znamená stále více vyostřovat dokud nezačneš ztrácet skluz, a pak trochu odpadnout (stočit se více po větru), abys rychlost zase nabral.

Druhou věcí je naklopit celý plovák do závětří (to znamená zatopit trochu stranu, která je dále po větru). To ti umožní využít boční rezistence celého závětrného boku (té části, která nevykukuje z vody) a ne pouze flosny. Problém je v tom, že naklopení plováku do závětří bude stáčet celé prkno po větru (pokud jsi ve skluzu, dá se takhle plovák řídit i normálně). Správnou fintou proto je naklopit plachtu směrem k zádi, aby se těžiště oplachtění přesunulo více dozadu, což tě stočí opět více proti větru. Rovnou jízdu ve skluzu ti proto zajistí správná rovnováha mezi plachtou naklopenou dozadu a plovákem do závětří.

Poslední věcí je výběr správné flosny (finy). Byl jsem velice překvapen, když jsem nedávno zjistil, o kolik je jednoduší stoupat proti větru s malinko větší flosnou. Velké flosny jsou však příliš veliké do větších větrů (přes 5.0), takže není špatný nápad mít flosen několik. V slabších dnech by svou práci měla odvést 40 cm flosna; v lepších dnech by mělo stačit 30 cm. Pamatuj při tom na to, že velikosti flosen jsou determinovány velikostí oplachtění a větrem. Například pokud je den na 7.5 plachtu, může být 40 cm flosna tou pravou, když ale ztrácíš síly a začínáš se vléct, může to vyřešit 38 cm flosna; a můžeš dál užívat sedmapůlku, aniž bys ztrácel sílu. Pokud naopak odpadáváš z kurzu, znamená to, že flosna není dost velká, aby zvládla tlak, který vyvíjí plachta na prkno - takže (pokud to nebylo tvou špatnou technikou) budeš potřebovat větší flosnu.

Užitečný malý trik, který ti v těchto větších větrech při jízdě pomůže, je vystrkovat přední nohou v předním poutku příď proti větru. Není zapotřebí mnoho tlaku, abys získal několik dalších stupňů, o které můžeš více vyostřit. To funguje samozřejmě pouze pokud hladinu hobluješ v poutkách, ale nepřeháněj to, plovák tím brzdíš. Nebo to přežeň jen jednou, na zkoušku, abys našel optimální stoupací úhel svého prkna a kačeny. Menší dilema je i to, jak ostře proti větru ve zčeřené vodě zvětšovat svou rychlost sjížděním z větších vln ostře proti větru, místo toho, abys je oral v pevném kurzu.

Pokud je však jen menší vítr, je daleko těžší zůstat na prkně a provést to všechno tak jak právě popsáno; přesto neměj strach, je tu řešení: nebude to nejrychlejší metoda, ale vystoupáš tak výše a uděláš tak větší pokrok. Trik je přibližně v tom, že děláš téměř pravý opak toho, co se dělá ve skluzu. Zatopíš proto stranu návětrnou místo závětrné, povolíš plachtu o trochu více než bys to udělal normálně a stěžeň postavíš kolmo. Příliš napjatá plachta ubírá při slabém větru rychlost, čemuž je potřeba zabránit.

No a poslední rada: cvičit, cvičit, cvičit...

Přidat komentář k tomuto článku  jméno  email  titulek  text